Kill me, heal me.

3. listopadu 2010 v 19:02
Kdybych měla popsat to jak se teď cítím vypadal bych divně.
Jsem šťastná jako nikdy, Je mi šíleně zle a bolí mě lava a chce se mi spát jak v životě ne.
Mám návaly nálad kdy bych se skácela do kolen a začla brečet.
Je tady ten pocit kdy víte že nemáte nelepšího přítele, nebo máte ale zároveň je to i váš přítel.
Což znamená nemůže vědět každou maličkost.
Štve mě že nejsem na nic talent, jako fakt na NIC!
Nic neumím a nemám budoucnost.
Chci udělat něco proč bych byla něčím ojedinělá.
Ale to já neumím. Já už se neumím ani smát.
Pokud nemám dobrou náladu a nejsem sním celý den.
Chci spátky můj život kdy jsem byla hubená a smála jsem se.
Chci spátky svoji nudnou třídu.
Ale tam jsem byla šťastná a měla tam opravdové přátele.
Mám pocit že v té třídě už to jiné nebude.
Ano sice jsme dokonalý tým a kolektiv.
Ale chybí mi to jak jsme seděly v kroužku a bavily se a takové ty srandy.
Hold asi jsem nezapadla.
*prozvonil*
Asi se stanu bulimikem nebo tak něčím.
Sice bych teď měla bych strašně chytrá a poučena ze ZSV že to není dobré.
Ale tak couž:P
Jsem asi vážně divný člověk.
Ale já zato nemůžu už jsem hold taková a asi jiná nebudu.
Nemůžu zato že mi vadí tolik věcí a že mám tolik zásad.
Je to fakt divné.
Začínm si připadat že trpím Dlouhodobým stresem.
Kurva jsem nějaka chytrá z té podnikatelky.
Je nemožné jak znám už jeho pohledy  grimasy.
Vím jak co myslí a miluju když dělá že je naštvaný a nebo se mi směje..
Asi jsem tak šťastná že tím štěstím až umírám.
TO JE ONO!
sdg














Jak moc může člověk v tak nízkém věku milovat.♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama